SRPEN 1969

26.8.2019

V Králodvorské ulici na rohu s ulicí Rybnou byla 21. srpna 2019 odhalena pamětní deska pro Františka Kohouta a Vladimíra Krubu. Oba v těchto místech v noci z 20. na 21. srpna 1969 zastřelili příslušníci komunistických Lidových milicí během potlačování protestů proti okupaci Československa. Obětem bylo tehdy 18 a 19 let.

Pamětní desku instaloval spolek Pomníky obětem bezpráví v rámci iniciativy Srpen 1969, která má za cíl připomínat oběti krvavého potlačení protiokupačních protestů československou policií, armádou a Lidovými milicemi. Náklady na výrobu desky pokryli členové spolku z darů soukromých osob.

„Odhalení pomníčku pro Františka Kohouta a Vladimíra Krubu navázalo na pamětní desku pro Bohumila Siřínka, kterou jsme instalovali v roce 2015 na Tylově náměstí, kde ho 21. srpna 1969 v pouhých čtrnácti letech smrtelně postřelili komunističtí milicionáři. Nyní tedy mají všechny tři pražské oběti krvavého zásahu represivních složek důstojné místo, kde si lidé mohou připomenout jejich památ...

25.8.2015

Památku Bohumila Siřínka připomíná od pátku 21. srpna 2015 pamětní deska, kterou pro něj odhalili členové spolku Pomníky obětem bezpráví na hotelu Beránek na pražském Tylově náměstí. Stalo se tak přesně 46 let poté, co byl tehdy teprve čtrnáctiletý chlapec na tomto místě smrtelně postřelen příslušníky Lidových milicí během potlačování demonstrace proti sovětské okupaci Československa.  

 

 

Během potlačování masových protestů v srpnu 1969 stříleli někteří příslušníci zásahových jednotek do lidí, aniž by k tomu měli rozkaz nebo se bránili bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo života. Komunistická propaganda proto přišla s tvrzením, že všechny oběti byly zavražděny nebo zraněny „kontrarevolučními živly“, po kterých dokonce policie zahájila pátrání. Vyšetřování pochopitelně skončilo neúspěchem a bylo ještě na podzim roku 1969 v tichosti ukončeno. Od té doby se komunisté starali o to, aby se na oběti srpnových protestů úplně zapomnělo.

 

K nalezení a potrestání pachatelů...

16.8.2015

Během potlačování masových protestů v srpnu 1969 stříleli příslušníci zásahových jednotek do lidí, aniž by k tomu měli rozkaz nebo se bránili bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo dokonce života. Výsledkem nezákonně vedené střelby bylo 5 mrtvých a desítky zraněných.

Žádná z obětí střelby aktivně neohrožovala střelce z řad neznámých příslušníků komunistické policie (Sboru národní bezpečnosti) a Lidových milicí. Mrtvé a raněné je díky tomu možné označit za poklidné demonstranty nebo kolemjdoucí, kteří se ocitli v nesprávném čase na nesprávném místě.  Vzhledem k tomu, že střelba byla v naprostém rozporu s tehdy platnými zákony, přišla režimní propaganda s vlastní verzí událostí a za vrahy označila "kontrarevoluční živly". Kriminálka se na politickou objednávku pustila po falešné stopě a vyšetřování předem odsouzené k nezdaru ještě na podzim 1969 v tichosti uzavřela.

Po roce 1989 vyšetřování znovu otevřel Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR, kterému se však s...

Každý rok si připomínáme výročí vojenské agrese skupiny „bratrských“ zemí v čele se Sovětským svazem proti Československu v roce 1968. Mimo pozornost médií i veřejnosti však bohužel stále zůstávají srpnové události roku 1969. Tehdy opět vyjely tanky do ulic československých měst, na nichž znovu zůstali ležet mrtví a vážně zranění lidé, kteří veřejně nesouhlasili s okupací své země. Tentokrát však na příkaz vedení Komunistické strany Československa protesty místo cizích vojáků tvrdě potlačili Češi a Slováci v policejních, milicionářských a vojenských uniformách.

Srpnovým událostem předcházely v roce 1969 masové protesty spojené především se smrtí Jana Palacha a druhým vítězstvím československé hokejové reprezentace nad sovětským výběrem na mistrovství světa ve Švédsku. Právě tzv. hokejové události na některých místech přerostly jak do útoků na posádky okupačních vojsk, tak na civilní sovětský majetek.

Historici dnes diskutují, nakolik byly tyto útoky vyprovokovány bezpečnostními a zpravod...

Please reload